Síla dechu, klid vibrací

Zdravě dýchat je úplný začátek všeho bytí, zdravého ducha a těla. Všechno v našem vesmíru dýchá, včetně nás. Průměrný člověk se nadechne zhruba 20 tisíc krát za den. V poměru k 5 jídlům je to dost velký rozdíl.

 V tomto workshopu se dozvíte, jak dýchání souvisí biochemií a biomechanikou vašeho těla, jak se tvoří a dostává energie do vašich buněk a co se děje když tam není. Více zde.

Na chvíli se oprostíte od svých myšlenkových pochodů a necháte sebou projít zdánlivý protiklad - Zahřejte svou duši ponorem do ledové vody, ve které setrváte pár minut a zažijete pocit vytržení do přítomnosti. 

Součástí vstupu do vody je i dechová technika, která vám umožní vybudit ochranné mechanismy vašeho těla, aby v něm nedocházelo k tak velkému stresu. Více zde.

Voda tvoří většinu našeho těla a působí jako přirozený vodič vibrací, takže na hudbu nereagujeme pouze sluchem, ale celým organismem. Zvukové vlny se v ní šíří rychle a efektivně, a proto můžeme hudbu vnímat jako jemné chvění, proudění energie či hluboké uvolnění. Díky tomu se hudba stává nejen emocionálním, ale i tělesným prožitkem, který nás dokáže harmonizovat a propojit se sebou samými na mnohem hlubší úrovni.

Říká se, že hudba léčí, protože působí přímo na nervový systém a tělesné procesy — dokáže zklidnit srdeční tep, snížit hladinu stresových hormonů a aktivovat centra spojená s radostí a odměnou. Zároveň pomáhá vyjádřit a zpracovat pocity, které by slovy šly těžko popsat, čímž podporuje psychickou i tělesnou harmonii.

Kontakt s přírodou a Zemí je mocný už jen při pouhem pomyšlení. Bosá chůze stimuluje velké množství akupunkturních bodů na chodidle. 

Ranní cvičení a automasáž lymfatického systému pročišťuje tělo i ducha. Jóga do našeho víkendu patří také, protože geniálně propojuje dech, pohyb a mysl do harmonického celku.

Táboráky jsou skvělá terapie, protože spojují jednoduchost, přírodu a lidskou blízkost do jednoho hluboce uklidňujícího zážitku.

Pohled do ohně zklidňuje mysl, snižuje stres a navozuje stav podobný meditaci. U ohně se také lidé přirozeně otevírají nebo naopak tiše spojují – bez tlaku na výkon nebo povinnost mluvit. Zapálit oheň, udržet ho, sedět u něj – to vše nás učí trpělivosti a přítomnosti.